Naše společnost je nemocná
Velmi nemocná. Dalo by se říct, že je všechno naopak. Vzdálili jsme se přírodě, jeden druhému, zajímají nás jenom peníze. Ano, peníze jsou důležité, a bez nich v našem světě nelze žít. Otázka je, zda jim nedáváme příliš velkou moc nad našimi životy. Peníze jsou jen papíry, kterým jsme dali cenu. Dávno nejsou naše koruny kryté zlatem jako dřív. I tak nás ovládají – lépe řečeno my se jimi ovládáme. V současné době se na nás valí finanční problémy jeden za druhým. Neustále ze všech stran posloucháme zprávy o zadlužení státu, o zvyšování cen energií, o zdražování nájmů a hypoték, jídla, oblečení…
Co se musí stát, abychom žili spokojený život bez takových šílených problémů, a je to vůbec možné? Když se podíváme na domorodé kmeny, můžeme si všimnout, že žijí úplně jinak. Neznají peníze, nebo jen minimálně, jsou spjati s přírodou, se svým okolím. My si nevážíme často ani sami sebe, ne tak lidí okolo. Světem vládne závist, lži a pomluvy, lidský život poměřujeme tím, kdo má nejnovější iPhone, kdo byl kde na dovolené – a proč? Každý má život jaký má, někdo je spokojený, někdo ne. Ale proč na penězích stavět celou společnost a celý svůj život? Musíme všichni padnout na úplné dno, abychom se nějak vzpamatovali, a řekli si dost?
Celospolečenská změna není nemožná, ale asi k ní není vůle. Člověk má v povaze hamižnost a závist, tak proč to teď měnit. Bohatí se nebudou chtít vzdát svých peněz, chudí nebudou chtít zůstat chudí. Poslední dva roky nám jasně ukázaly, že jako společnost jsme velice zranitelní. Uvěříme kdejaké blbosti, zadlužujeme se víc a víc, základní životní potřeby už jsou pro nás obyčejné lidi nedosažitelné, ale pořád si odmítáme připustit, že je to všechno špatně. Kdy se tohle všechno zastaví, a jaké bude mít změna následky? Je nevyhnutelná, ale pro všechny. Nemůžeme obětovat jednu část obyvatel, aby si ta druhá udržela standard. Jenže tohle je pro většinu bohatých asi nejschůdnější cesta. Začneme si někdy opět vážit života i bez barevných papírků? Začněme každý u sebe. Věnujme se přírodě, sami sobě, ale všeho s rozumem.
