Blog

Kdo z nás si někdy nebyl jistý, jestli opravdu miluje. Kdo z nás se nesnažil definovat co láska vlastně znamená. Podívejme se tedy spolu na nějaké pojmy, co by nám mohl pomoci si srovnat co cítíme.
Jsou jisté city, které jsou lásce blízké a za lásku je občas považujeme. Mnoho vztahů je na nich založeno, ale o lásku se nejedná. Nejvíce si pleteme lásku a zamilovanost. Vidíme tuto záměnu ve filmech, v knihách i v počítačových hrách. Dále se mezi tyto city často zaplétá vděčnost.
Nejdůležitější pro pochopení těchto rozdílů je vidět, jak funguje ve vztahu přijímání, dávání a důvěra.
Jak tedy odlišíme lásku?

• Zamilování se
• Zamilovanost je rychlá. Rychle vzplane a rychle vyhasne. Chceme vše od partner co nejrychleji obzvláště fyzično. Když je zamilovanost neopětovaná lidé se často hroutí. Základem zamilovanosti je fyzická touha. Často se zlobíme na druhého, když naše city neopětuje. Vztahy na vyšší úrovni, než je zamilovanost můžou vzniknout jedině pokud je zamilovanost vzájemná. Důvěra se v tomto bodě teprve buduje. Člověk má strach, že o druhého přijde, ještě mu tolik nevěří.
• Vděk
• Vděčnost je trvalejší než zamilovanost. Často se s ní setkáváme v jiných vztazích například těch rodičovských. Dává nám bezpečí. Zde můžeme pozorovat vznik toho samého jako v lásce, vzájemného dávání a důvěry. Věříme, že nás druhý drží a nezneužívá naší dobroty v dávání.
• Milování
• Pokud se bavíme o lásce jde však o něco jiného. Přejeme našemu partnerovi to nejlepší a záleží nám na něm víc než na komkoliv jiném na světě nebo i více než na nás samotných. Jde o naprostou nesobeckost. Jde o vzájemný bezpodmínečný respekt. Vidíme toho druhého jako krásného. Věříme si navzájem. Není nic, co by je mohlo rozdělit. Vidíme společnou budoucnost a sdílíme nejdůležitější hodnoty.

Je Vám jasnější, jak na tom Váš vztah je? Nebojte nikomu to není jasné.

Kdo z nás si někdy nebyl jistý, jestli opravdu miluje. Kdo z nás se nesnažil definovat co láska vlastně znamená. Podívejme se tedy spolu na nějaké pojmy, co by nám mohl pomoci si srovnat co cítíme.
Jsou jisté city, které jsou lásce blízké a za lásku je občas považujeme. Mnoho vztahů je na nich založeno, ale o lásku se nejedná. Nejvíce si pleteme lásku a zamilovanost. Vidíme tuto záměnu ve filmech, v knihách i v počítačových hrách. Dále se mezi tyto city často zaplétá vděčnost.
Nejdůležitější pro pochopení těchto rozdílů je vidět, jak funguje ve vztahu přijímání, dávání a důvěra.
Jak tedy odlišíme lásku?

• Zamilování se
• Zamilovanost je rychlá. Rychle vzplane a rychle vyhasne. Chceme vše od partner co nejrychleji obzvláště fyzično. Když je zamilovanost neopětovaná lidé se často hroutí. Základem zamilovanosti je fyzická touha. Často se zlobíme na druhého, když naše city neopětuje. Vztahy na vyšší úrovni, než je zamilovanost můžou vzniknout jedině pokud je zamilovanost vzájemná. Důvěra se v tomto bodě teprve buduje. Člověk má strach, že o druhého přijde, ještě mu tolik nevěří.
• Vděk
• Vděčnost je trvalejší než zamilovanost. Často se s ní setkáváme v jiných vztazích například těch rodičovských. Dává nám bezpečí. Zde můžeme pozorovat vznik toho samého jako v lásce, vzájemného dávání a důvěry. Věříme, že nás druhý drží a nezneužívá naší dobroty v dávání.
• Milování
• Pokud se bavíme o lásce jde však o něco jiného. Přejeme našemu partnerovi to nejlepší a záleží nám na něm víc než na komkoliv jiném na světě nebo i více než na nás samotných. Jde o naprostou nesobeckost. Jde o vzájemný bezpodmínečný respekt. Vidíme toho druhého jako krásného. Věříme si navzájem. Není nic, co by je mohlo rozdělit. Vidíme společnou budoucnost a sdílíme nejdůležitější hodnoty.

Je Vám jasnější, jak na tom Váš vztah je? Nebojte nikomu to není jasné.

Cítit lásku a být milován. Základní pocit, každé bytosti i ve zvířecí říší. Věcné téma, kterým se zabývá a zabývalo lidstvo po staletí včetně filozofu, básníku, herců, zpěváku, náboženství apod. Pojďme se o ní spolu rozdělit.
 
Mateřská láska, představuje bezpodmínečné přijetí a péči o potřeby v rodinně bez sexuální touhy. Někdy je plná strachů a komplikována, každý dává svojí, náklonnost a zájem jinak najevo. Velmi často přebíráme vzorce z dětství, kdy jsme se učili s těmito pocity pracovat. Stává se, že člověk v sobě popírá tento cit a jeví se chladnokrevně. Dle mého názoru, je to jen obal, kterým se osoba obalí, když je zraněná, plná strachu a pochybnosti.
 
Sebeláska, velmi diskutované téma, pokud je láska k sobě zdravá, člověk se přijímá takový, jaký je i s nedostatky, dbá o své tělo a snaží se na sobě pracovat, aby rostl duchovně, je to zdravý pocit. Pokud ovšem jedinec, má o sobě pocit, že je dokonalý, nebo snad nadřazený má problém z narcismem, kterým ubližuje nejen sobě, ale také okolí. Buďme proto k sobě upřímní a zkoušejme prozkoumat své nitro.
 
Láska k životu, jsou lidé, kteří jsou šťastnější, protože jednoduše milují žít. Mají krásné vztahy, jsou smířlivý a vyrovnaní. Často je cesta trnitá, ale víra odráží naši realitu. Pozorujme pejsky, nebo děti, těm to jde naprosto automaticky. Berou vše, tak jak je, bez soudu a analyzování. Ponoří se do činnosti s opravdovou přítomností a oddaností pro daný okamžik, ví přesně co chtějí, dělá je šťastné a co potřebují. Možná nedokáži popsat, co prožívají, ale empatický člověk z nich jasně vycítí jejich energii.
 
Láska k náboženství, oddaný pocit vztahu mezi námi a tím, co nebo koho uznáváme. Křesťanství u nás je založeno na lásku k bohu, ale také k lidem a řadí se mezi základy, které jsou kladeny na každého křesťana.
 
Závěrem bych ráda dodala i jiné formy, jako je platonická láska, partnerská, sexuální, ale také k jídlu, sportu, hudbě, věcem či zvířatům. Vlastně vše, co jednotlivci dodává motivaci a zvyšuje tím pocity štěstí, který má na starost dopamin v našem těle, pozor je třeba dávat, aby člověk nespadl k závislosti, mezi tím je tenká nit a může nám, pak způsob spíše negativní pocit, když se příliš upneme na něco a nejsme, pak schopni to mít pod kontrolou. Velmi nezdravé v tomto případě jsou drogy, přejídání, přehnané cvičení nebo workoholismus.

Cítit lásku a být milován. Základní pocit, každé bytosti i ve zvířecí říší. Věcné téma, kterým se zabývá a zabývalo lidstvo po staletí včetně filozofu, básníku, herců, zpěváku, náboženství apod. Pojďme se o ní spolu rozdělit.
 
Mateřská láska, představuje bezpodmínečné přijetí a péči o potřeby v rodinně bez sexuální touhy. Někdy je plná strachů a komplikována, každý dává svojí, náklonnost a zájem jinak najevo. Velmi často přebíráme vzorce z dětství, kdy jsme se učili s těmito pocity pracovat. Stává se, že člověk v sobě popírá tento cit a jeví se chladnokrevně. Dle mého názoru, je to jen obal, kterým se osoba obalí, když je zraněná, plná strachu a pochybnosti.
 
Sebeláska, velmi diskutované téma, pokud je láska k sobě zdravá, člověk se přijímá takový, jaký je i s nedostatky, dbá o své tělo a snaží se na sobě pracovat, aby rostl duchovně, je to zdravý pocit. Pokud ovšem jedinec, má o sobě pocit, že je dokonalý, nebo snad nadřazený má problém z narcismem, kterým ubližuje nejen sobě, ale také okolí. Buďme proto k sobě upřímní a zkoušejme prozkoumat své nitro.
 
Láska k životu, jsou lidé, kteří jsou šťastnější, protože jednoduše milují žít. Mají krásné vztahy, jsou smířlivý a vyrovnaní. Často je cesta trnitá, ale víra odráží naši realitu. Pozorujme pejsky, nebo děti, těm to jde naprosto automaticky. Berou vše, tak jak je, bez soudu a analyzování. Ponoří se do činnosti s opravdovou přítomností a oddaností pro daný okamžik, ví přesně co chtějí, dělá je šťastné a co potřebují. Možná nedokáži popsat, co prožívají, ale empatický člověk z nich jasně vycítí jejich energii.
 
Láska k náboženství, oddaný pocit vztahu mezi námi a tím, co nebo koho uznáváme. Křesťanství u nás je založeno na lásku k bohu, ale také k lidem a řadí se mezi základy, které jsou kladeny na každého křesťana.
 
Závěrem bych ráda dodala i jiné formy, jako je platonická láska, partnerská, sexuální, ale také k jídlu, sportu, hudbě, věcem či zvířatům. Vlastně vše, co jednotlivci dodává motivaci a zvyšuje tím pocity štěstí, který má na starost dopamin v našem těle, pozor je třeba dávat, aby člověk nespadl k závislosti, mezi tím je tenká nit a může nám, pak způsob spíše negativní pocit, když se příliš upneme na něco a nejsme, pak schopni to mít pod kontrolou. Velmi nezdravé v tomto případě jsou drogy, přejídání, přehnané cvičení nebo workoholismus.

Různé druhy zabezpečením mají své kladné, ale i záporné stránky. V podstatě je můžeme rozdělit na 3 skupiny  – autoalarmy, imobilizéry a systémy pro vyhledávání odcizených vozidel. Autoalarmy signalizují opticky a akusticky napadení vozu nebo jeho částí. Imobilizéry blokují spuštění motoru a tedy možnost odjet s kradeným vozem po vlastní ose. Systémy pro vyhledávání vozidel umožňují jejich nalezení v průběhu nebo po odcizení. Nejefektivnější je kombinace všech 3 způsobů zabezpečení, samozřejmě je to i pořizovací ceně zabezpečení.

Autoalarmy

Princip jejich fungování je takový, že opticky (blikáním světel) a akusticky (houkáním sirény)signalizují napadení některé ze střežených zón vozu. Ve městech s hustou zástavbou a přeplněnými parkovišti však houkajícímu vozu málokdo věnuje pozornost. Alarm může být užitečný, parkujete-li s vozem např. u domu na svém pozemku a jste na blízku. Některé alarmy jsou vybaveny GSM modulem, který informaci o spuštěném poplachu přenáší na váš mobilní telefon.

Imobilizéry

Jejich použití je velmi efektivní. Novější vozy jsou vybaveny imobilizérem přímo z výroby. U imobilizérů dodatečně instalovaných do vozu může nastat problém při případném řešení záruční opravy, protože byl proveden zásad do elektroinstalace vozu, což výrobci nevidí zrovna rádi. Může totiž vést nejen ke ztrátě záruky, ale i k poškození vozu.

Systémy pro vyhledávání vozidel

V zásadě existují 2 způsoby vyhledávání. Prvním z nich je určení polohy vozu pomocí GPS a přenos s údaji o poloze prostřednictvím GSM sítě do mapových podkladů na dispečink nebo přímo do aplikace na mobilním telefonu zákazníka. Na trhu jsou však dostupné rušičky GPS či GSM signálu, při jejich použití je vyhledávací systém neúčinný.

Druhým způsobem je využití rádiové sítě, která se nedá odrušit. Tyto systémy mohou mít i vlastní zdroj energie, nejsou tedy závislé na napájení akumulátorem vozu a především jsou pak mnohem obtížněji dohledatelné případným zlodějem.

Různé druhy zabezpečením mají své kladné, ale i záporné stránky. V podstatě je můžeme rozdělit na 3 skupiny  – autoalarmy, imobilizéry a systémy pro vyhledávání odcizených vozidel. Autoalarmy signalizují opticky a akusticky napadení vozu nebo jeho částí. Imobilizéry blokují spuštění motoru a tedy možnost odjet s kradeným vozem po vlastní ose. Systémy pro vyhledávání vozidel umožňují jejich nalezení v průběhu nebo po odcizení. Nejefektivnější je kombinace všech 3 způsobů zabezpečení, samozřejmě je to i pořizovací ceně zabezpečení.

Autoalarmy

Princip jejich fungování je takový, že opticky (blikáním světel) a akusticky (houkáním sirény)signalizují napadení některé ze střežených zón vozu. Ve městech s hustou zástavbou a přeplněnými parkovišti však houkajícímu vozu málokdo věnuje pozornost. Alarm může být užitečný, parkujete-li s vozem např. u domu na svém pozemku a jste na blízku. Některé alarmy jsou vybaveny GSM modulem, který informaci o spuštěném poplachu přenáší na váš mobilní telefon.

Imobilizéry

Jejich použití je velmi efektivní. Novější vozy jsou vybaveny imobilizérem přímo z výroby. U imobilizérů dodatečně instalovaných do vozu může nastat problém při případném řešení záruční opravy, protože byl proveden zásad do elektroinstalace vozu, což výrobci nevidí zrovna rádi. Může totiž vést nejen ke ztrátě záruky, ale i k poškození vozu.

Systémy pro vyhledávání vozidel

V zásadě existují 2 způsoby vyhledávání. Prvním z nich je určení polohy vozu pomocí GPS a přenos s údaji o poloze prostřednictvím GSM sítě do mapových podkladů na dispečink nebo přímo do aplikace na mobilním telefonu zákazníka. Na trhu jsou však dostupné rušičky GPS či GSM signálu, při jejich použití je vyhledávací systém neúčinný.

Druhým způsobem je využití rádiové sítě, která se nedá odrušit. Tyto systémy mohou mít i vlastní zdroj energie, nejsou tedy závislé na napájení akumulátorem vozu a především jsou pak mnohem obtížněji dohledatelné případným zlodějem.

Vánoce se kvapem blíží, děti odpočítávají dny do Ježíška, ujídají čokoládky z adventního kalendáře a my začínáme pociťovat čím dál větší stres. Všechno se dá zvládnout, nepropadejte panice. Určitě vám v tomto období pomůže manžel, když dětem zařídí program.

Dětské koutky

Nachází takřka v každém nákupním centru, jsou jich plná města a děti tě milují. Řeč je o dětských centrech. Děti se v nich zabaví, nevnímají čas. Rodiče mají šanci nakoupit, pořídit vánoční dárky. Téměř u každého je i kavárna pro dospělé, takže když vyšlete s ratolestmi manžela, může si vypít dobrou kávičku. Ve větších městech jsou k dispozici velká zábavní centra, kde rodina může strávit celý den. Takže hurá nabalit svačinu a můžete rodinku poslat za dobrodružstvím.

Dětská představení

Ať už kino nebo divadlo, obojí nabízí zvlášť před Vánocemi široký výběr představení. Lví král nebo Ledové království, to musí vaše děti vidět. Vy mezitím stihnete upéct nějaké cukroví nebo vyluxovat byt. Další možností je divadelní představení na ledě, které je k vidění právě v tomto období.

Výroba ozdob

S vánočními dílničkami pro děti jako by se roztrhl pytel. Můžete je vidět v knihovnách, různých dětských spolcích, v kulturních domech nebo obchodních centrech. Děti se zabaví, vyrobí třeba papírový vánoční stromeček a vy máte opět čas na práci doma. Pokud jsou vaše děti kreativní a baví je rukodělné práce, určitě ocení tuto zábavu a rádi vyrobí rodičům dárečky.

Sportování

Sice je zimní období, ale to ještě neznamená, že je všude sníh. Pokud tak tomu není, můžete s dětmi vyrazit za lyžováním na hory. Spojíte tak příjemné s užitečným, jelikož budete mít volný dům na práci a manžel si s dětmi užije zábavy. Nebo mohou využít veřejného bruslení, které se koná takřka v každém městě. Jestli jsou vaše děti spíše zimomřivé, pro ně je nejvhodnější varianta návštěva aquaparku. Některé mají otevřeno dokonce i na Štědrý nebo a o vánočních svátcích. Děti se vyřádí na tobogánech a tatínci si odpočinou např. ve vířivce.

Vánoce se kvapem blíží, děti odpočítávají dny do Ježíška, ujídají čokoládky z adventního kalendáře a my začínáme pociťovat čím dál větší stres. Všechno se dá zvládnout, nepropadejte panice. Určitě vám v tomto období pomůže manžel, když dětem zařídí program.

Dětské koutky

Nachází takřka v každém nákupním centru, jsou jich plná města a děti tě milují. Řeč je o dětských centrech. Děti se v nich zabaví, nevnímají čas. Rodiče mají šanci nakoupit, pořídit vánoční dárky. Téměř u každého je i kavárna pro dospělé, takže když vyšlete s ratolestmi manžela, může si vypít dobrou kávičku. Ve větších městech jsou k dispozici velká zábavní centra, kde rodina může strávit celý den. Takže hurá nabalit svačinu a můžete rodinku poslat za dobrodružstvím.

Dětská představení

Ať už kino nebo divadlo, obojí nabízí zvlášť před Vánocemi široký výběr představení. Lví král nebo Ledové království, to musí vaše děti vidět. Vy mezitím stihnete upéct nějaké cukroví nebo vyluxovat byt. Další možností je divadelní představení na ledě, které je k vidění právě v tomto období.

Výroba ozdob

S vánočními dílničkami pro děti jako by se roztrhl pytel. Můžete je vidět v knihovnách, různých dětských spolcích, v kulturních domech nebo obchodních centrech. Děti se zabaví, vyrobí třeba papírový vánoční stromeček a vy máte opět čas na práci doma. Pokud jsou vaše děti kreativní a baví je rukodělné práce, určitě ocení tuto zábavu a rádi vyrobí rodičům dárečky.

Sportování

Sice je zimní období, ale to ještě neznamená, že je všude sníh. Pokud tak tomu není, můžete s dětmi vyrazit za lyžováním na hory. Spojíte tak příjemné s užitečným, jelikož budete mít volný dům na práci a manžel si s dětmi užije zábavy. Nebo mohou využít veřejného bruslení, které se koná takřka v každém městě. Jestli jsou vaše děti spíše zimomřivé, pro ně je nejvhodnější varianta návštěva aquaparku. Některé mají otevřeno dokonce i na Štědrý nebo a o vánočních svátcích. Děti se vyřádí na tobogánech a tatínci si odpočinou např. ve vířivce.