Kdo z nás si někdy nebyl jistý, jestli opravdu miluje. Kdo z nás se nesnažil definovat co láska vlastně znamená. Podívejme se tedy spolu na nějaké pojmy, co by nám mohl pomoci si srovnat co cítíme.
Jsou jisté city, které jsou lásce blízké a za lásku je občas považujeme. Mnoho vztahů je na nich založeno, ale o lásku se nejedná. Nejvíce si pleteme lásku a zamilovanost. Vidíme tuto záměnu ve filmech, v knihách i v počítačových hrách. Dále se mezi tyto city často zaplétá vděčnost.
Nejdůležitější pro pochopení těchto rozdílů je vidět, jak funguje ve vztahu přijímání, dávání a důvěra.
Jak tedy odlišíme lásku?
- Zamilování se
- Zamilovanost je rychlá. Rychle vzplane a rychle vyhasne. Chceme vše od partner co nejrychleji obzvláště fyzično. Když je zamilovanost neopětovaná lidé se často hroutí. Základem zamilovanosti je fyzická touha. Často se zlobíme na druhého, když naše city neopětuje. Vztahy na vyšší úrovni, než je zamilovanost můžou vzniknout jedině pokud je zamilovanost vzájemná. Důvěra se v tomto bodě teprve buduje. Člověk má strach, že o druhého přijde, ještě mu tolik nevěří.
- Vděk
- Vděčnost je trvalejší než zamilovanost. Často se s ní setkáváme v jiných vztazích například těch rodičovských. Dává nám bezpečí. Zde můžeme pozorovat vznik toho samého jako v lásce, vzájemného dávání a důvěry. Věříme, že nás druhý drží a nezneužívá naší dobroty v dávání.
- Milování
- Pokud se bavíme o lásce jde však o něco jiného. Přejeme našemu partnerovi to nejlepší a záleží nám na něm víc než na komkoliv jiném na světě nebo i více než na nás samotných. Jde o naprostou nesobeckost. Jde o vzájemný bezpodmínečný respekt. Vidíme toho druhého jako krásného. Věříme si navzájem. Není nic, co by je mohlo rozdělit. Vidíme společnou budoucnost a sdílíme nejdůležitější hodnoty.
Je Vám jasnější, jak na tom Váš vztah je? Nebojte nikomu to není jasné.
